Vedení a řízení

Problém současné KSČM, resp. jejího vedení je, že tento nejspíše správný požadavek si každý vykládá jinak a máme tu hned rozpor mezi záměrem a potřebou. Spíše však rozpor mezi „potřebou“ vyššího funkcionáře a potřebou řadových komunistů. Zatím co někteří funkcionáři pláčou za byrokratickým centralismem a stále chtějí někoho řídit, zejména když už se dopracovali příslušné vyšší funkce, řady komunistů ochotných nechat se řídit v duchu slepé poslušnosti minulých let ubývají mnohem rychleji než postupně ubývající členská základna a noví, čekající se svěšenými slechy na povel shora, v postavení KSČM opravdu nepřijdou. Je to normální. Ubývají tím rychleji, čím více pokyny jdoucí z velení neboli centra se rozcházejí s jejich představami, zvláště jsou-li i věcně chybné. Vezmeme-li v úvahu, že takové případy nejsou až tak řídké (např. přijde cosi shora a za několik dní oprava s omluvou) pak je jistě požadavek na zvýšení profesionalizace – možná lépe řečeno odbornosti – na místě.

Druhý problém tzv. řízení je v tom, co kdo má nebo vůbec může řídit. Potřebou členstva pokrokové strany je více než výše naznačené řízení metodické vedení. Názorně si to můžeme vysvětlit na případu nedávných komunálních voleb. Z úrovně OV KSČM můžeme komunistům v obcích vysvětlit způsob volby, potřebu plné kandidátky, pomoci jim při vyřizování formalit. Můžeme jim obecně naznačit sestavení kandidátky, ale nemůžeme jim zasahovat do sestavení kandidátky konkrétními lidmi. To mohou jen oni. Jen oni – místní ve svých obcích – znají lidi ve svých obcích. Rovněž není možno zasahovat z vyšší úrovně do povolebních vyjednávání. Jen oni, ti v konkrétním místě a konkrétní situaci vědí, jací lidé jsou v jiných uskupeních a s kým je a s kým není možno jednat a spolupracovat. Zasahovat odjinud je mimo jiné pohrdáním inteligencí a schopnostmi řadových komunistů v místech. Oni nejlépe v konkrétním prostředí vědí co mohou a co ne. Totéž v působnosti jednotlivých okresů. I zde je pokus o direktivní zásahy (mohou být i hodně hloupé) vyjádřením pohrdání inteligencí a schopností lidí, které si do čela okresních organizací vybrali sami příslušní členové. S větší znalostí a oprávněním, než může vyslovovat kdokoliv ze vzdáleného centra. Při této a tvrdím, že správné představě, když si přečtete v tisku z úst našich nejvyšších, že okresy do toho místním málo zasahovaly a mohou za horší výsledky nebo že by do budoucna měla do toho místním zasahovat vyšší úroveň neboli centrum, máte chuť poslat ihned vedení své strany „někam“.

Metodické vedení pak chybí. Z úrovně centra, věřím, že i z úrovně okresu. Proč z úrovně centra? Z našeho pohledu jsou snad tyto možnosti. Úbytek odbornosti, přesněji lidí, kteří umí a jsou schopni metodicky účinně někoho vést nebo ve špatné organizaci práce a vedení, která jaksi odsunula metodické řízení z hlavní na vedlejší kolej a přehodila výhybku tak, že na hlavní koleji se řadí direktiva a stavění do pozoru shora dolů za cokoliv, co se nepovedlo, bez ohledu na to proč se to nepovedlo až po valení odpovědnosti směrem dolů systémem „padajícího lejna“. Na okrese je to zejména otázka času a skromných sil. Čas zde m.j. ubírá zbytečná zátěž. Jakákoliv i byrokratické vymyšlenosti z centra, které postrádají smyslu. Neříkáme ale, že na okresech je všechno v pořádku. Víme o okresu, kde jsou úřední hodiny pro veřejnost např. od pondělka do čtvrtka od 8 do 12 hodin. (V České Lípě nejsou a je zde zpravidla někdo od 7 do 16 až 20 hodin i déle denně.) Známe předsedu, kterého na okrese neseženete, jeho práce je prabídná. Na papíře však o tom dokáže napsat elaborát 1A a pak má třeba plat vyšší než jiní předsedové široko daleko. Oba jsou jistě „nahoře“ lépe zapsaní než ten rebel z Č.Lípy, který minulý měsíc dokmital pracovně 360 hodin. Komunisti se možná v něčem poučili. Ale ve vedení? Vyprávějte to holubům…

-rek-