Stanislav Mackovík: Jak to vidím já

Antikomunismus se stal stěžejní ideovou náplní většiny pravicových politických stran, které usilují o získání voličské přízně v blížících se volbách. Liberálně konzervativní představitelé pravice sebe označují za nejdemokratičtější z demokratických a levici považují za příčinu všeho zla. Tato nehorázná a na demagogii založená lež má zakrýt skutečné cíle extrémních pravicových sil, které ve skutečnosti usilují o závěrečnou ofenzívu proti zbytkům sociálních jistot s následným nastolením diktátu kapitálu. Pod rouškou hesel o "záchraně demokracie" Kalouskové, Topolánci a jejich věrní soukmenovci šíří ideje, které však nemají nic společného s opravdovou vládou lidu a vládou pro lid této země.

Kapitalistické pojímání zmiňované demokracie přináší našim občanům jen rostoucí zadluženost, málo výkonný průmysl, nízkou úroveň právního vědomí a s tím spojenou vysokou míru nejzávažnější trestné činnosti. Čím více jsme vzdáleni od oněch událostí roku 1989, tím více je zřejmé, čí zájmy zde byly zastupovány na náměstích.

Stanislav Mackovík: Aktuální komentář

Pět vyslanců Výboru OSN pro lidská práva připravilo zprávu, která hodnotí existenci věznice na Guantánamu. Vyšetřovatelé zkoumali podmínky v táboře zřizovaném Washingtonem a obsah zprávy není zrovna dvakrát lichotivý pro stát, který se snaží o export demokracie po celém světě na vlnách primitivního militarismu.

Zacházení s vězni v některých případech označují vyšetřovatelé za mučení. Ve zprávě je uvedeno, že příslušníci (demokratické?) armády USA používají praktiky zakázané Konvencí OSN proti mučení. Použití represivních metod je však na denním pořádku. Například hladovkáři jsou na dlouhé hodiny přivazováni na židle a jsou jim podávána laxativa, aby se zašpinili průjmem.

Ve stínu této zprávy nelze opomenout nedávnou mediální kauzu kolem chování amerických hochů a dívek v uniformách ve věznici Abu Graib nedaleko Bagdádu. Tehdy byl jejich postup označován nadřízenými za výjimečný exces.

Kdo je Stanislav Mackovík?

Stanislav Mackovík: Konzervativní fundamentalismus

Stanislav Mackovík: Hloupost a naivita

Typickou součástí myšlení asketických maloměšťáků je přijímání a šíření zkreslených pohledů na dějinné události. Výše zmíněná kategorie myslitelů je silně pravicová a jejím nejcharakterističtějším rysem je politická a ideologická krátkozrakost. Tito lidé velmi často parazitují na své popularitě, která nebyla získána na politickém kolbišti. Čím více je jejich práce vzdálena politice, tím více do politiky vstupují. Při svém veřejném projevu spoléhají, že „nezávislé“ orgány dbající na zákonnost v zemi nadržují pravici a proto jim samotným nehrozí postih za šíření zášti a nenávisti. Jak jinak si vysvětlit suverénní počínání těch, kteří se často označují za svědomí národa a to bez ohledu na fakt, že možná nemají ani své vlastní svědomí.

Nehodnotím člověka jen podle toho, jak pěkně složí text písně a nebo s jakým procítěním zahraje divadelní představení. Hodnotím jej podle toho, jaký má vztah ke společnosti – tedy k většině spoluobčanů.

Stanislav Mackovík: Úhel pohledu

Stanislav Mackovík 

Volby nedaleko, měli byste být zvědaví na kandidáty, tedy hlavně na ty, které neznáte. Na Českolipsku jdou cestou postupné obměny, jak léta běží, starší ustupují do pozadí a mládí se dere vpřed a má aspoň tady v KSČM zelenou. Na fotografii vám představíme okresní „jedničku“ záchranáře a odborného pracovníka odboru zdravotnictví na Krajském úřadu Stanislava Mackovíka (38, v době voleb „už“ 39) v pro něj typickém postavení. V kombinéze a u vrtulníku. Víc jsme nestihli, ale slibujeme pravidelné okénko kandidátů na internetu a zde od příštího čísla.