|
Dvě stě dní a dvě stě dlouhých nocí bojovali občané Stalingradu proti přesile fašistických elitních vojsk.
 Z bojů o město
V době od 7. července 1942, kdy bylo prakticky obklíčeno a uzavřeno město Stalingrad až do prolomení obklíčení 62. armádou dne 2. února 1943. Hrdinství, vůle a odhodlání zvítězit nad nepřítelem dokazují i dokumenty ve stalingradském muzeu. Několik příkladů za všechny a zde podotýkám, že vstup do Komunistické strany Sovětského svazu se neděl pouze z politické orientace, ale i z přesvědčení a vlasteneckého cítění sovětských lidí.
 Maršál Paulus odchází do zajetí
Vojín z útvaru majora Talakvadze napsal do své žádosti: „Do posledního dechu budu držet zbraň v rukou. Ujišťuji stranickou organizaci, že svěřeným mě samopalem budu přesně pobíjet nepřítele. Prosím, abyste mě přijali do svých řad.“ Nebo jen prostě „Chci být komunistou a v případě mé smrti chci zemřít jako komunista.“ Přihlášky do komunistické strany tito vojáci nepodávali v týlu a v bezpečí, ale pár minut před vyražením do útoku, který byl pro mnohé také útokem posledním. Nutno dodat, že i přes veškeré hrdinství sovětských vojsk se nepřítel dostal do prostoru města Stalingrad. Památným dnem v historii stalingradské bitvy – obrany Stalingradu – je 14. září 1942, kdy nepřítel bojoval o kótu 102,2 (Makakova mohyla) a četné fašistické skupiny pronikly do obvodu nádraží a středu města. Od tohoto dne se rozhořely ve Stalingradě pouliční boje, které trvaly až do 2. února 1943, to je 143 dní. Nemá cenu zde psát o hrdinství jednotlivých vojáků, velitelů a dalších osobností. Hrdinou byl každý obyvatel, každý, kdo se zasloužil o osvobození města.
 Maršál Čujkov, velitel 62. armády
Co stálo toto vítězství nad fašisty?
Asi 1500000 vojáků padlo, 90000 vojáků bylo zajato, z toho 2500 důstojníků, 24 generálů, včetně polního maršála Pauluse. Bylo zničeno a ukořistěno 3000 tanků, 12000 děl a minometů, 4400 letadel.
V důsledku porážky u Stalingradu přestaly existovat 6. polní armáda, 4. tanková armáda, 3. a 4. rumunská armáda, 8. italská armáda. Poprvé byl za celou dobu trvání války vyhlášen státní smutek na dobu tří dnů.
Zdeněk Ludka
|